Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jo, Angláni to Bruselu pěkně nandali!

27. 06. 2016 18:46:15
Povídá korpulentní pán v tramvaji a při tom si látkovým kapesníkem utírá pot z pleše. Druhý, ke kterému je pochvalné moudro směřováno, souhlasně pokyvuje hlavou a zapíjí to pivem z plechovky.

Nic na to neříká, neboť zřejmě šetří energií. Očividně bojuje s urputným horkem, kterému ponožky v pantoflích rozhodně na intenzitě neuberou. I když jsou bílé.

Z odchodu Británie z EU se však radují nejen tito dva pábitelé. Přijde mi, že se škodolibě usmívá mnoho z nás. Ostatně, nechuť a odpor k velkým institucím, jakou EU bezesporu je, je sdílenou vlastností nás všech. Smát se podřezané větvi, na které sami sedíme, však není pověstná švejkovina, ale čistá lidská hloupost. Děláme, jako by se nás to netýkalo, ale nás se to týká až moc. Evropský projekt sjednoceného kontinentu je něco, co Evropě přineslo nejdelší období bez války v dějinách, a také největší ekonomický rozmach. A právě to je znovu ohroženo. V okamžik, kdy je Rusko na kolenou a bude dělat vše proto, aby EU rozkolísalo, nejsou naše vyhlídky po brexitu optimistické.

Nelze se ani utěšovat, že se až tak moc neděje a je to svým způsobem pozitivní cesta, jak EU reformovat a přetvořit ji na společenství zemí, které nepotřebuje společný parlament, ale postačí, když si fungování volného trhu a pohybu osob budou řídit jen prostřednictvím smluv - stejně jako vše ostatní. V první řadě lze očekávat, že se nic takového nestane a Brusel Británii odchod pěkně osladí, jako varování pro ty země, které by ji chtěly následovat. Žádné výhodné smlouvy se proto konat nebudou, neboť pro EU je tvrdý přístup k Britům strategicky důležitý. V druhé řadě, smlouvy jsou něco jiného než zákony a vypovídají se mnohem snadněji - a na tom stabilní EU stavět nelze.

O tom, jak rychle takové dohody mohou pozbýt platnosti, nás už jednou přesvědčila sama Anglie. Když se Václav Klaus nechal slyšet, že nás Británie tímto referendem už potřetí zachránila (poprvé od Napoleona, podruhé od nacistů a potřetí od EU) nějak zapomněl, že právě Anglie zrazením Československa a vypovězením smlouvy o vojenské pomoci otevřela cestu k rozpoutání druhé světové války. Chválou tedy šetřeme. Jednoduše, varianta že Británie z EU vystoupí naoko a vše bude jako doposud fungovat na základě vzájemných ujednání, není moc reálná. Už z principu ne.

Ano, žijeme v komplikované době plné informací, které se na nás valí ze všech stran. Je těžké rozlišovat, co je správné a co nikoli, a mnohdy sami sebe tlačíme do neuvážených rozhodnutí jen proto, abychom se rozhodli a měli to za sebou. To samé se nejspíš přihodilo i na britských ostrovech. Jestli my v Čechách tápeme, zda se z toho radovat či nikoli, stačí se porozhlédnout, kdo z brexitu má největší radost. Vedle Putina, Trumpa a Le Penové je to celá řada evropských populistů. A pokud by toto nestačilo k tomu, aby si člověk udělal názor, stačí se trochu zamyslet.

Po té, co skončil svět koloniálních mocností, a nahradil ho svět bipolární rivality USA a SSSR (kapitalismus versus komunismus), dvacáté první století je stoletím globálních velmocí soupeřících na poli tržní ekonomiky, kam patří USA, Čína, Rusko a právě EU. Myslet si, že stát mimo může být výhodné je pošetilé. Obzvlášť v případě zanedbatelné ČR, která vždy patřila do sféry vlivu nějaké mocnosti. Chtít se inspirovat Británií, jak o to usilují naši Svobodní v čele s Machem nebo Úsvit národní koalice, není nic jiného, než utéct z vlivu jednoho globálního hráče (EU) do spárů druhého (Rusko). Bohužel s tím rozdílem, že pak můžeme zapomenout na to, co si dnes tak pochvalujeme - na demokracii. Nehledě na to, že by to bylo stěhování z luxusní vily do horské boudy.

Ano, Evropská unie je přebujelá byrokracií a směrnicemi. Vše je regulováno, ale nejsou nám v tomto svazku upírána základní lidská práva, svoboda vyjadřování, přesvědčení, volnost pohybu a spravedlnost je vymahatelná (i když občas možná obtížně). O to vše bychom mohli snadno přijít. Ať se nám to líbí či ne, setrvání v Evropské unii je pro nás životně důležité. Takzvaně nezávislí nic nezmůžeme. Stačí se podívat na stav našeho zemědělství a průmyslu, abychom zjistili, že už dávno nejsme soběstační a schopni stát na vlastních nohách. Buďme proto rádi za větev, na které můžeme pohodlně sedět, a neradujme se z toho, když u paty společného stromu kdosi tluče sekyrou.

Autor: Jindřich Havlík | pondělí 27.6.2016 18:46 | karma článku: 27.78 | přečteno: 3053x

Další články blogera

Jindřich Havlík

Globalizace a mýdlo z Aleppa

Společně s pár lidmi z Kolumbie, Portugalska a USA jsem tento víkend dostal v Berlíně mýdlo ze syrského Aleppa, a to z rukou japonské choreografky dlouhodobě žijící v New Yorku.

9.8.2017 v 9:59 | Karma článku: 24.63 | Přečteno: 2067 |

Jindřich Havlík

Pride – útok na tradiční rodinu

Pride – týdenní festival LGBT – znovu otevřel otázku tradiční rodiny. A v podstatě ji otevřel sám Ústavní soud, který nedávno uznal, že dítě může mít za rodiče dva muže.

4.8.2017 v 12:52 | Karma článku: 40.34 | Přečteno: 7844 |

Jindřich Havlík

Den romského holocaustu. A neb, proč vepřín v Letech nebourat.

Z noci z 2. na 3. srpna si připomínáme vyvraždění posledních vězňů v cikánském táboře Auschwitz-Birkenau. Dá se očekávat, že vyvěšování romských vlajek, které událost doprovází, bude opět doplňovat diskuse o prasečáku v Letech.

2.8.2017 v 9:20 | Karma článku: 47.19 | Přečteno: 50021 |

Jindřich Havlík

Nejvyšší čas zastat se prezidenta

Po kritice hlavy státy, která se na Miloše Zemana snesla po včerejší demisi-nedemisi předsedy vlády, je nejvyšší čas se ho zastat.

5.5.2017 v 14:02 | Karma článku: 38.66 | Přečteno: 4218 |

Další články z rubriky Společnost

Vavřinec Karst

Sliby se slibují, blázni se radují

To jsme říkali jako děti, pokud mohla být pochybnost o realitě slibu. Jsme národ bláznů, když věříme slibům politiků? Od roku 1990 nám toho naslibovali naši demokraticky zvolení představitelé spoustu. Výsledkem je zadlužení.

16.10.2017 v 23:18 | Karma článku: 7.57 | Přečteno: 95 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistická strana je stokou, která nabrala kolaboranty nejhoršího ražení

Tento výstižný výrok pronesl v nejnovějším a skvělém filmu Jana Hřebejka Zahradnictví – dezertér Martin Finger v roli vlastence, protinacistického odbojáře a bratra hlavního hrdiny. A měl naprostou pravdu.

16.10.2017 v 20:31 | Karma článku: 24.13 | Přečteno: 749 | Diskuse

Přemysl Čech

Kdo nás jednou bude léčit?

Zase se vracím k volebnímu programu jedné nejmenované "obrozené" strany, která ve svém volebním programu hlásá, že lékař pacienty musí nejen léčit, ale musí je také vyléčit! Prosím vás., štípněte mě, zdá se mi to,. nebo nezdá?

16.10.2017 v 19:23 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 441 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Domobrana

Pomocné vojenské oddíly nebyly výmyslem sovětského režimu. V roce 1812 je poprvé zřídil svým manifestem car Alexandr I., měly mu pomoci v boji proti Napoleonovi.

16.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 13.57 | Přečteno: 409 | Diskuse

Richard Siemko

Skandální vystoupení předsedy vlády

Několik dnů před klíčovými volbami do parlamentu České republiky, vystoupil s projevem na mimořádné schůzi sněmovny ke kauze lithium, předseda vlády Bohuslav Sobotka za ČSSD.

16.10.2017 v 18:30 | Karma článku: 38.72 | Přečteno: 2118 | Diskuse
Počet článků 20 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4224
Kdo jsem? Přál bych si napsat: člověk, který je spokojený s okolním světěm... obávám se ale, že pak bych si blog nezaložil.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.