Češi jsou jednoduše lepší lidé

V jednom ze svých posledních vyjádření vznesl německý prezident Joachim Gauck na naši adresu námitku „Proč solidaritu s pronásledovanými odmítají země, jejichž občané se jí sami dočkali?“

Odpověď na tuto otázku je v podstatě velmi jednoduchá. Až by se dalo říci, že je zbytečné se ptát. Výstižně ji na svém facebookovém profilu vyjádřila jedna vlastenecká skupina, která v deseti bodech radí imigrantům, proč se vyhnout Česku. Desátá - proložená - rada zní „Polovina národa má doma psa a toho má raději než uprchlíky.“

Lépe to vystihnout nelze. Ano, zvíře je nám bližší než člověk. Češi ve většině případů pomoc uprchlíkům odmítají. Bojí se jich, považují je za méněcenné, primitivní, vypočítavé a spatřují v nich riziko pro naši kulturu, tradice a budoucnost. Paradoxní je, že přestože se nám uprchlická vlna obloukem vyhýbá, neváháme mluvit o uprchlické krizi. Jedná se však o krizi zcela jinou - krizi humanity. Jednoduše, považujeme se nejen za lepší a cennější než jsou ostatní, ale dokonce za lepší a cennější než skutečně jsme. Stačí si uvědomit nakolik imaginární a falešné jsou superlativy, které si přisuzujeme.

Tím nejoblíbenějším je asi tvrzení o křesťanských hodnotách, které chceme bránit. Bohužel, tento argument většinou používají ti, kteří nedokáží odříkat ani Otčenáš, natož si vzpomenout alespoň na polovinu z deseti přikázání. Naše společnost si z křesťanství udělala vyprázdněnou sbírku tradic, jejichž skutečný smysl nechápeme. Vánoce jsou pro nás časem firemních večírků, kdy se těšíme na roční prémie a Velikonoce jsou časem čokoládových zajíčků a opilé mládeže. Ty opravdové atributy jako je milosrdenství, úcta k člověku, obětování se a pomoc potřebným jsme vytlačili kamsi mimo naše zorné pole.

Dalším paradoxem je falešná hrdost na naše národní tradice a jejich atributy. Vítáme jakýkoli módní výstřelek ze západní Evropy či Ameriky, ale šátek na hlavách muslimských žen v nás vzbuzuje hysterii. Přestože pokrývka hlavy vdaných žen byla neodmyslitelnou součástí našeho venkova, oděvů řádových sester a národních krojů od západních Čech po Moravu, v tomto případě nám z nepochopitelných důvodů vadí. Tedy, sami jsme z nich pochopitelné důvody udělali tím, že jsme je zaobalili do našeho boje za práva žen. Skutečnost, že muslimské ženy se zahalují dobrovolně (stejně jako generace našich babiček) jaksi přehlížíme.

Paradoxní je také naše adorace demokracie a výdobytků západního světa jako jsou mezinárodní úmluvy a lidská práva. Ta však pro nás mají cenu jen tehdy, týkají-li se nás samých. Jasným příkladem je Ženevská úmluva o uprchlících z roku 1951, kterou jsme sice přijali, ale najednou ji popíráme. Lidi prchající před válkou označujeme za ilegální přistěhovalce a mezinárodní právo, dle kterého jsme povinni jim pomoci, odmítáme. Ostatně jiným příkladem je kauza neškodně působícího zákazu vstupu uprchlíků do bazénů a veřejných lázní. Nepodobá se to situaci, kdy Židé za druhé světové války nesměli chodit po chodnících a černoši v autobuse nesměli sedět na místech pro bělochy? Argument, že se jedná o ochranu žen před obtěžováním, nemůže obstát v porovnání s čísly, kolik našich žen je námi samotnými vystaveno domácímu násilí, šikaně a ponižování.

Ostatně náš domnělý negativní postoj k násilí nás také dělá lepšími lidmi. Samozřejmě také neoprávněně. Vítáme jakoukoli zmínku o násilí ze strany uprchlíků, abychom se ubezpečili, že jsme kultivovanější než oni, ale násilí na nich zcela přehlížíme. Jen za loňský rok v Německu evidují přes tisíc útoků na imigranty. Včetně mnoha žhářských útoků na ubytovny, kde spaly i děti. Nezletilí imigranti jsou pak druhou stranou kabátu naší ostudy. Dá-li se to ještě ostudou vůbec nazvat. Po příchodu do Evropy se totiž ztratilo přes deset tisíc dětí a nezletilých uprchlíků. Jen v Řecku toto číslo činí 5000. Jak stroze konstatuje Interpol, malí běženci nejspíše padli do rukou organizovaných gangů pedofilů a obchodníků s lidmi. Ano, i taková je naše Evropa, jejíž hodnoty tak vyzdvihujeme a tvrdíme, že je dokonalá.

Naše kultivovanost a vyšší inteligence je pak argumentem číslo jedna. Stačí si však přečíst příspěvky na sociálních sítích a internetových diskusích, kde houfy pravověrných Čechů volají po odstřelení premiéra a otevření koncentráků pro nepřizpůsobivé. Bohužel, nic nového. Teorii o nadřazenosti prosazovali už nacisté a my jejich myšlenky jen oprašujeme. Smutné na tom je, že lidé s těmito názory jsou v politice a přednášejí na vysokých školách.

Ne, nejsme lepší lidé. Ve světle dnešních událostí nejsme ani dobří lidé.