Silvestr 2015
Jak je možné, že lidé, kteří přišli do Evropy, aby zde získali azyl nebo si ekonomicky polepšili, dokáží takovýmto způsobem zneužít pohostinnosti a dobré vůle země, která se jim rozhodla pomoci? Zastánci imigrantů nevěřícně mlčí a ti druzí jsou vděční za nový argument proti nim. Společně se shodnou jen na otázce „Proč?“
Podíváme-li se na to z místního pohledu, tuto otázku si za nás kdysi položil už Radek John, když v roce 1987 napsal stejnojmennou knihu. Ptal se v ní, jak je možné, že mladí lidé, mezi nimiž byli i vysokoškolští studenti, dokázali během cesty z Prahy do Banské Bystrice zdemolovat několik vlakových vagónů a při tom napadat a terorizovat spolucestující. Už tehdy se ptal, kde se bere davové násilí, ke kterému se dají svést i jinak bezproblémoví jedinci. Odpověď tkví právě v onom davu, který člověku nabízí anonymitu a dokáže ho strhnout i k něčemu, co by běžně neudělal. Dav je to, co z fotbalového fanouška dokáže udělat fanatika demolujícího stadion a z imigranta násilníka obtěžující ženy. Přes to však na základě toho nelze říci, že každý fotbalový fanda je chuligán a fotbal je hra podněcující agresi. A stejně tak to nelze říkat i o uprchlících a islámu.
Jsou tu však ještě další faktory, bez kterých by byl dav jen pouhým neškodným stádem. Tím prvním je situace. Situace, která svojí výjimečností umožní eskalaci násilí a dovoluje útočníkům, aby se naplno projevili a na svoji stranu strhli i druhé. Řetězová reakce pak má podobu domina, kdy se jeden schovává za druhého.
Jiným faktorem je pak stres, který lidské chování vychýlí. V případě uprchlíků to mohla být právě válka, kterou si mnozí prošli. Není to nic, co by je mohlo ospravedlnit, ale je to jeden ze zdrojů pokřiveného vnímání reality. Neboť válka v lidech umí probudit vedle hrdinství a výjimečných skutků i neobvyklé zlo. Zlo a zrůdnost. Bohužel, něco co bylo ve společnosti vždy přítomné, je přítomné, a také bude. Záleží jen na okolnostech, zda dovolíme, aby se něco takového projevilo, a zda k tomu poskytne podhoubí.
Žádný národ, kultura nebo náboženství nejsou špatné, špatné jsou jen okolnosti, které umožní, aby se ony primitivní a násilné pudy mezi lidmi aktivovaly, byly živeny a mohly se naplno aplikovat. Ostatně, Evropa s tím má své zkušenosti. Stačí se ohlédnout za 20. stoletím, ve kterém se kultivovaný národ Goetha, Schillera a Bacha nechal svést na scestí a dovolit, aby bylo zplynováno 6 milionů lidí. A nejednalo se o projev přirozenosti německého národa, ale jen o projev bestiality těch, kterým to válečná doba, lhostejnost ostatních a okolnosti umožnily. Vybavuje se mi vyprávění prarodičů, kteří tu dobu zažili. Vzpomínali, jak jejich soused - jinak milý pán, který si po osvobození pochvaloval, že je dobré žít opět v míru - dokázal na konci války sukovicí bít zajatého německého vojáka. Dokonce tak surově, až mu vyrazil oko. Od dalšího trýznění mu pomohla jen rána z milosti, kterou mu na místním sokolišti uštědřil dav.
Je proto všeobecně nutné, aby násilí nemělo ve společnosti zdroj energie, ze kterého by čerpalo. A je jedno, jestli je dnes tím čerpajícím cizinec, který chce někoho přepadnout nebo našinec, který s baseballovou pálkou půjde někomu rozbít hlavu, protože se považuje za nástroj spravedlnosti. Poučme se z minulosti. Nejen z naší, ale třeba právě z té německé, kdy se národ ocitl nad propastí v okamžiku, kdy začal ukazovat na druhé, vápnem jim na výlohy malovat bílé hvězdy, a ty pak kameny rozbíjet. Bohužel, my nyní nejsme od obdobné situace daleko. Už jsme začali ukazovat. A těmi, na které míří náš prst, jsou právě uprchlíci.
Nedělejme si iluzi, že mezi nimi nejsou násilníci a omezení lidé. Proti těm, kteří se tak projevují, je potřeba zasáhnout a třeba je vyhostit. Neházejme však všechny do stejného pytle a nedělejme z nich potencionální zločince. Snažme se naopak vidět i ty příběhy, které v mediální hysterii zanikají. Například svědectví Američanky Caitlin Duncan, kterou právě před oním silvestrovským násilím v Kolíně zachránila skupina syrských uprchlíků. A v neposlední řadě nezapomínejme být kritičtí i sami k sobě. Jak uvádí společnost proFem: bití, psychické deptání či pronásledování zažilo ve svých rodinách čtyřicet procent našich žen. Dokonce 11 procent českých žen je vystavováno týrání dlouhodobému. Bohužel, tento fakt nikdo nevidí.
Jindřich Bartovanec Havlík
Stát na JIPu
102 let od vzniku samostatného Československa. Přiznám se, že skoro 10 let jsem neslyšel projev prezidenta u příležitosti státního svátku. Odpustil jsem si ho i letošní rok.
Jindřich Bartovanec Havlík
Dopis panu Hamáčkovi
Pane předsedo. Členem Sociální demokracie jsem bezmála 20 let. Poslední roky jsem sice přestal být aktivním kvůli rozčarování z názorů některých spolustraníků,...
Jindřich Bartovanec Havlík
KDU-ČSL má skvělý nápad!
Křesťanští demokraté rozjeli na svém facebooku kampaň, kde se lidí ptají, zda má být manželství mezi mužem a ženou chráněno zákonem.
Jindřich Bartovanec Havlík
Ty vole to byla prd*l. Já snad začnu chodit do divadla
Pronesl jeden z aktivistů skupiny „slušní lidé“, když je policie vyváděla z divadla. Tam přišli narušit představení Vaše násilí, naše násilí - kulturní událost, kterou žilo nejen Brno.
Jindřich Bartovanec Havlík
Utajovaná fakta o prezidentu Zemanovi
O státním pohřbu v souvislosti s osobou pana prezidenta začala mluvit nejen pražská kavárna. Dnes se mu seriózně věnuje i poslanecká sněmovna a dokonce i pražská ZOO.
Jindřich Bartovanec Havlík
Odpůrcům Miloše Zemana stručně na vysvětlenou
Již za několik dní si budou odpůrci Miloše Zemana klást otázku, jak je možné, že již v prvním kole získal současný prezident tolik hlasů. Dost možná i více jak 50%. Budou si trhat vlasy z hlavy, se kterou budou zároveň kroutit.
Jindřich Bartovanec Havlík
Globalizace a mýdlo z Aleppa
Společně s pár lidmi z Kolumbie, Portugalska a USA jsem tento víkend dostal v Berlíně mýdlo ze syrského Aleppa, a to z rukou japonské choreografky dlouhodobě žijící v New Yorku.
Jindřich Bartovanec Havlík
Pride – útok na tradiční rodinu
Pride – týdenní festival LGBT – znovu otevřel otázku tradiční rodiny. A v podstatě ji otevřel sám Ústavní soud, který nedávno uznal, že dítě může mít za rodiče dva muže.
Jindřich Bartovanec Havlík
Den romského holocaustu. A neb, proč vepřín v Letech nebourat.
Z noci z 2. na 3. srpna si připomínáme vyvraždění posledních vězňů v cikánském táboře Auschwitz-Birkenau. Dá se očekávat, že vyvěšování romských vlajek, které událost doprovází, bude opět doplňovat diskuse o prasečáku v Letech.
Jindřich Bartovanec Havlík
Nejvyšší čas zastat se prezidenta
Po kritice hlavy státy, která se na Miloše Zemana snesla po včerejší demisi-nedemisi předsedy vlády, je nejvyšší čas se ho zastat.
Jindřich Bartovanec Havlík
A už se zase straší
Sedmnáctý listopad je pro politiky úžasná příležitost, jak se blýsknout a občanům se trochu připomenout. Přímo hozená rukavice pro ty, jejichž hvězda slábne a pomalu se vytrácejí z povědomí.
Jindřich Bartovanec Havlík
Životní role - uprchlík
V tom moři lidí, kteří utíkají před válkou, jsou vedle lékařů, učitelů a lidí běžných profesí, také kumštýři. Grafici, spisovatelé, herci, ale i tanečníci, kteří svoje domovské angažmá vyměnili za nechtěnou roli - roli uprchlíka.
Jindřich Bartovanec Havlík
Má pršet, ulice jsou plné pokémonů a jen tak mimochodem, možná bude válka
Při nedávném rozhovoru během Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradě se ruský prezident nechal slyšet, že západní novináři svoji prací přibližují svět k další velké válce.
Jindřich Bartovanec Havlík
Jo, Angláni to Bruselu pěkně nandali!
Povídá korpulentní pán v tramvaji a při tom si látkovým kapesníkem utírá pot z pleše. Druhý, ke kterému je pochvalné moudro směřováno, souhlasně pokyvuje hlavou a zapíjí to pivem z plechovky.
Jindřich Bartovanec Havlík
Karel má narozeniny
Díky hokejovému vítězství nad Ruskem 3:0 a sedmistému výročí narození Karla IV. můžeme být opět hrdi na to, že jsme Češi. To první možná panu prezidentovi trochu zamotalo hlavu, ale naštěstí je tu právě ono slavné výročí.
Jindřich Bartovanec Havlík
Na co dojedeme…
„Nebát se a nekrást“ oblíbené heslo T. G. Masaryka je pro nás dnes více než aktuální. Jako by nikdy nebylo tak opodstatněné jako nyní. Zatímco druhou část citátu chápe asi každý, význam jeho první části většině lidí uniká.
Jindřich Bartovanec Havlík
Češi jsou jednoduše lepší lidé
V jednom ze svých posledních vyjádření vznesl německý prezident Joachim Gauck na naši adresu námitku „Proč solidaritu s pronásledovanými odmítají země, jejichž občané se jí sami dočkali?“
Jindřich Bartovanec Havlík
Lidé jako žvýkačky
„Vynikající video ukazující, že imigrace nejen nic neřeší, ale navíc také škodí - všem.“ Tak zní český titulek krátké přednášky amerického novináře Roy Becka, ve které názorně vysvětluje, proč by Američané neměli přijímat migranty
Jindřich Bartovanec Havlík
Mezi námi Bohy
„My jim taky nevnucujeme náš ateismus, tak proč bychom si od nich měli nechat vnucovat jejich islám?“ Tak zněl jeden z internetových příspěvků na téma uprchlíků.
Jindřich Bartovanec Havlík
Proč potřebujeme Islámský stát a co má společného houska s granátem.
Ze zpráv, které na nás ze všech stran chrlí média, to vypadá, že v současnosti neexistuje větší zlo, než je Islámský stát.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 26
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3752x